Svítilny Olight jsou kvalitní, spolehlivé a účinné

V Olightu navrhujeme svítilny s maximálním ohledem na vysoký výkon, co možná nejmenší rozměry a hmotnost a zároveň nízkou cenu. Naše produkty používáme sami každý den, abychom si na vlastní kůži ověřili kvalitu výrobků, které posíláme do světa. Chceme dát zákazníkům kvalitní design a funkce, které skutečně využijí, když je potřeba.

Jsme firma zaměřená na nové technologie, avšak náš hlavní bod zájmu je konečný zákazník. Nesnažíme vyvíjet nové věci jen tak pro dobro věci. Snažíme se dělat svítilny jednoduše a snadno ovladatelné a poskytnout svým zákazníkům nejlepší možné světelné nástroje. Každý produkt je domyšlen do posledního detailu – přemýšlíme, jak by mohl pomoci v nouzi, jak by mohl pomoci zachránit lidský život – využíváme nejnovější technologie a výrobní procesy a díky tomu vyrábíme ty nejlepší světelné nástroje, jaké dokážeme.

Všechny produkty Olight jsou testovány v souladu s normou ANSI/NEMA FL-1 2009.

Norma ANSI FL-1

Symboly specifikace standardu ANSI FL-1 jsou v současnosti k nalezení na obalech většiny známých výrobců svítilen. Co tyto symboly znamenají pro konečného uživatele a jak naložit s těmito informacemi? V následujících řádcích se pokusíme vysvětlit pár základních veličin, které se používají na posouzení svítilen.

Norma ANSI/NEMA FL 1-2009 (často zkracována jako ANSI FL-1) udává metodiku měření výkonů svítilen. Před zavedením této normy jsme se na obalech svítilen mohli setkat s nejrůznějším značením:

  • 3W LED – označení příkonu LED ve Wattech je mezi některými výrobci stále ještě rozšířené. Jednotlivé modely LED se však liší účinností a navíc málokdy operují na udané hodnotě výkonu/příkonu, takže tento údaj nemá téměř žádnou vypovídající hodnotu.
  • 1 million candlepower (ekvivalent miliónu svíček) – popř. násobky miliónu, je hodnota často udávaná u lampiček a světlometů. Milión čehokoliv je opravdu působivý, ale jak moc svítí milión svíček?
  • High-flux LED – působivé označení, které však sdělí pouze to, že LEDka svítí docela dost. Konkrétní informaci však z tohoto označení nelze získat.

S normou FL1 načančané marketingové fráze pozbývají smysl. Norma udává přesné údaje a lze tak porovnávat svítilny i mezi jednotlivými výrobci. Použití metodiky dle normy ANSI je pro výrobce dobrovolné, avšak většina hlavních hráčů na trhu ji používá – norma ANSI se postupem času stala otázkou jakési prestiže.

Dle normy ANSI se měří tyto veličiny

  • Světelný tok (lumen) – světelný tok udává fyzické množství světla vygenerované světelným zdrojem. Měří se ve speciálním zařízení jménem kulový integrátor. Světelný tok se udává v lumenech (lm).
  • Intenzita světelného kužele (kandela) – intenzita světelného kužele se měří v jeho nejjasnějším místě (ohnisku). Výsledná hodnota je průměr měření ze třech různých vzdáleností. Jednotkou je kandela (cd).
  • Dosvit (metr) – dosvit svítilny udává norma FL1 jako vzdálenost, na jakou poklesne osvětlení svítilnou na hodnotu 0,25 luxu, což je ekvivalent měsíčního svitu za úplňku.
  • Výdrž (hodina) – výdrž svítilny je udávaná jako doba (zaokrouhlená na nejbližší čtvrthodinu), za kterou poklesne výkon na 10 % původní hodnoty.
  • Odolnost proti vodě (IPX standard) – voděodolnost se dle normy ANSI udává hodnotami IPX (Ingress Protection/stupeň krytí) a to v těchto mezích:
    • IPX4 – voděodolnost; chráněno proti ze všech směrů stříkající vodě
    • IPX7 – vodotěsnost; chráněno proti ponoření do vody (ponoření na 30 minut do hloubky 1 metr)
    • IPX8 – plná vodotěsnost; chráněno proti potopení do vody, zařízení je schopné nepřetržitého potopení do vody za podmínek, které určí výrobce
  • Odolnost proti pádům (metr) – hodnota, která se udává u nárazuvzdornosti, je výška, ze které může svítilna (se vším příslušenstvím včetně baterií uvnitř) spadnou na tvrdý (betonový) povrch aniž by se poškodila.

Význam jednotlivých hodnot

Pojďme si vysvětlit, co vlastně jednotlivé hodnoty můžou představovat.

Světelný tok vs. intenzita světelného kužele

Ačkoliv se může zdát, že svítilna s vyšším výkonem bude mít zákonitě i intenzivnější světelný kužel, nemusí to být úplně vždy pravda. Světelný tok je skutečné množství světla, vyprodukované daným světelným zdrojem a je závislý na účinnosti zdroje a také jaký proud je do zdroje dodáván. Intenzita světelného kužele je veličina svítivosti, tak jak je vnímána lidským okem a jak je světelný kužel zaostřen (reflektorem, čočkou, optikou). No a co je tedy důležitější? Světelný tok se dá chápat jako syrový výkon, ovšem jak je světlo rozprostřeno teprve udává použitelnost. Např. fluorescenční lampa má vysoký světelný tok, ale nízkou intenzitu, protože se její výkon rozloží do velké plochy, zatímco např. laser má nižší světelný tok s vysokou intenzitou (zaostřený kužel).

Nejlepším způsobem, jak určit zda má svítilna spíše široký nebo zaostřený kužel, je poměr kandela na lumen (cd/lm). Zaostřený kužel (spot beam) mívá vysoký poměr intenzity ke světelnému toku a hodí se na osvětlování vzdálených objektů, na blízké vzdálenosti však může až příliš oslňovat. Široký kužel (flood beam) se naopak hodí na nasvětlování blízkého okolí, např. na práci. Ke svícení do dálky se však nehodí, neboť je světlo příliš rozptýlené.

Pro představu, dobře zaostřené kužely můžou mít více než 100 cd/lm, taktické svítilny mívají 100-20 cd/lm a pracovní světla nemívají více než 10 cd/lm.

Intenzita světelného kužele vs. vnímaný jas

Jas, tak jak jej vnímáme lidským okem, je veličina velmi obtížně kvantifikovatelná. 10 000 kandel bude samozřejmě jasnější než 5 000, avšak rozdíl se jako dvojnásobný jevit nebude. Jas jako takový, nebo spíše jeho vnímaní lidským okem, se jeví jako nelineární, dvojnásobná intenzita tedy neznamená dvojnásobný jas.

Při porovnávání intenzity je potřeba mít toto na paměti. Poučka říká, že pokud chceme, aby se světlo jevilo dvakrát jasnější, budeme potřebovat asi čtyřikrát vyšší intenzitu.

Dosvit

Dosvit je počítán z intenzity světelného kužele v kandelách, takže tady není moc co dadat. Jen tak mimochodem, intenzita měsíčního svitu za úplňku (oněch 0,25 luxu) není žádná velká sláva, takže nedávejte tomuto údaji moc velkou váhu.

Nedostatky normy ANSI FL1

Ačkoliv zavedení normy ANSI/NEMA FL 1-2009 byl v oboru svítilen velký krok kupředu, jako každá norma i tato má pár nedostatků. Největším černým puntíkem je měření dob výdrže.

Měření doby výdrže

Na úvod soutěžní otázka: Kdy má jednorázová alkalická 1,5V baterie skutečně 1,5 voltu? V ideálním světě stále, ale v realitě je to trošku složitější. Napětí baterie se při vybíjení pomalu snižuje (čím větší proudový odběr, tím více a rychleji). Z toho důvodu bývají (ty lepší) svítilny vybaveny elektronikou, která snižování napětí kompenzuje. Avšak ne všechny svítilny fungují na stejném principu. Proto by měla být doba výdrže zachycena v grafu, který však norma FL1 nevyžaduje. Příklad najdete v následujícím obrázku:

ANSI_Runtime

Z grafu výdrže můžeme vyčíst tyto informace:

  • Svítilna Flashlight 2 má dle normy ANSI nejkratší dobu výdrže a však z grafu je patrné, že většinu času vydrží svítit ve vysokém výkonu.
  • Svítilna Flashlight 1 má výdrž o něco delší než předchozí svítilna, avšak její výkon, který většinu času nedosahuje ani 50 %, se postupně snižuje.
  • Svítilna Flashlight 3 je patrně vybavena elektronikou s digitální konstantní regulací. Ta udržuje výkon svítilny na 50 %, díky čemuž má svítilna nejdelší dobu výdrže.

Na základě dat z grafu můžeme říci, že svítilna Flashlight 2 je daleko lepší volba než Flashlight 1, zatímco svítilna Flashlight 3 je nejlepší volba, pokud požadujeme nejdelší dobu výdrže.

To, co jsme jednoduše vyčetli z grafu, však nezjistíme z údaje o výdrži dle normy ANSI.

Nárazuvzdornost

Zatímco LEDky jsou součástky odolné a bez pohyblivých částí (a tedy téměř nezničitelné), elektronické obvody např. regulující proudový přísun do LED už tak nerozbitné nebývají. Příležitostné pády většinou nezpůsobí problém, dlouhodobé hrubé zacházení však může způsobit poškození. Nejlepším způsobem, jak se vyhnou potížím, je zacházet se svítilnou jako s jakoukoliv jinou elektronikou a hrubému zacházení či pádům se pokud možno vyvarovat.